Jak se tvoří komiks

Publikováno: 18. ledna 2015

Malý pohled do zákulisí aneb jak se dělá Biotopie. Rozhodně se nejedná o návod, jak přesně udělat komiks, následující řádky by spíše měly sloužit jako inspirace a možná motivace s trochou doporučení pro toho, kdo by chtěl vstoupit do komikové řeky a stát se producentem a ne pouhým konzumentem, jenž lačně čeká na novou stranu.

Jedná se čistě o můj osobní pohled na věc. Nejsem znalec komiksové teorie, moje zkušenosti se vytváří stylem pokus/omyl.

Svět a scénář

Jsem až fanaticky posedlá tvorbou komplexního světa, takže než se ke čtenáři dostane nová strana, obvykle ji předchází až hnidopišské nimrání se v nicotnostech, kterých si v závěru všimnou jen opravdu skalní fanoušci. Jako příklad uvedu třeba souřadnice GPS, vývoj tektonických desek, historie Tiberské federace a její vztah s říší Chinlao či oběžná doba měsíců. Referenční literatura tak tvoří solidní komínek a obsahuje knihy jako Fyzika Sluneční soustavy a různé další astronomické, biologické, paleontologické a geologické články, encyklopedie a učebnice. Ano, jsem blázen.

Když už jsou reálie vytvořeny je třeba do nich zasadit samotný příběh. Nemám nikde napsaný x-set stránkový scénář, přesně obsahující kdo, co a kde řekne či udělá na straně 150 v kapitole xy. Příběh mám nahrubo uložený v hlavě a některé, obvykle zajímavé scény, které bych nechtěla zapomenout, mám zapsány v Geniálním sešitku. Tento malý sešit je něco jako biotopijská Bible, protože obsahuje mnoho různých poznámek, popisků a obrázků z pardaního světa.

Pokud se někdy pro vytváření příběhů rozhodnete, bez ohledu na konečnou formu realizace se podobný poznámkovník chtě nechtě zabydlí i u vás doma.

Co, kdy, kde a jak ve světe pardanů: Rodoknem jeleního klanu.

O tom, jak počítají Lesani a jak si Seveřani číslovky převzali a udělali z nich jména kalendářních měsíců.
Btw: výraz pro nulu nop znamená "nic" a používá se jen při spojitosti s nulou.

Sci-fi část o závodech v dobývání vesmíru, následcích Zkázy, vesmírných stanicích či možnosti výskytu hustějších
shluků zbytků Manandu v libračních bodech L4 a L5. Sranda musí být.

Mimo to je v sešitě založeno i několik salátozních papírů, které se opravdu dají nazvat scénářem. Ten totiž vždy tvořím až těsně předtím, než přijde na řadu nová scéna. Obvykle obsahuje dialogy postav a malé (tak 4 x 3 cm velké) skici jednotlivých stran s rozložením panelů, spoustou šipek a drobných popisků.

Scénář alá salát.

Tvorba

Když všechno uvedené výše (možná kromě rýpání se v detailech) vytvoříte, přijde na řadu hlavní a časově nejnáročnější věc, u které to většina z vás po prvních stranách zabalí: samotná kresba komikových stran. Ne, nedělám si strandu, už jsem se bavila z mnoha lidmi, kteří sršeli nadšením pro komiks, ale po pár stranách se na to vykašlali. Často právě kvůli absenci trpělivost. Ta totiž obvykle bývá tím nejdůležitejším kritériem pro kreslíře, aby přešel z příležitosného kreslení do megalomanského projektu na několik let.

Jakým stylem budete tvořit je čistě na vás, na vaší představivosti, zručnosti a materiálním vybavení. Jestli s tvorbou komiksu začínáte úplně poprvé, doporučuji si pro začátek vyzkoušet nakreslit něco krátkého jen na pár stran. Zjistíte, co vám jde a co ne a jestli vás to vůbec baví. Návodů na jednotlivé techniky, ať už tradiční nebo digitální, najdete na internetu, zejména na DeviantArtu, stovky (většinou však v angličtině - mnoho jich ale obsahuje hlavně obrázky, respektive sceenshoty oken z programů a jen minimum popisků, takže jej pochopí i angličtině neholdující člověk). Já zde proto zanechám jen svůj krátký příspěvek o tom, jak vybarvuji postavy, napsaný v roce 2011.

U Svitku a čaje jsem skicovala každou stránku včetně pozadí tužkou na A4. Bylo důležité, aby byl lineart pozadí co nejčistší, protože se s ním následně v počítači lépe pracovalo a člověk se nemusel zbytečně zdržovat mazáním nepovedených linek nebo čistěním ušmudlaného papíru. U postav nepřesná skica nevadí, ty se v počítači obtahují. Tajemství skicuji celé ve Photoshopu, je to jednodušší na úpravu, když je potřeba posunout pozadí, hlavu nebo končetinu postavy, není třeba složitě gumovat a kreslit objekt znova.

Skici stránek ze Svitku a čaje, 2011.

Skici stránek z Tajemství šamanů (bez lineartu a s lineratem), 2014.

A pak už následují jen dlouhé hodiny u počítače s tabletem. Vrstvu po vrstvě, panel za panelem, postavu za postavou. Nikdy jsem čas tvorby jedné strany přesně neměřila, ale odhadem je to 8 - 10 hodin na stranu. Jakým způsobem vše probíhá, můžete shlédnout na step by step postupech, co jsem zaznamenala během kreslení některých obrázků, např. s malým Wolferioem (postava) a s Kalkarelským sedlem (pozadí). Komiksová tvorba probíhá stejně, jen ve větším množství a ne v takovém detailu. I tak je to neskutečný žrout času.

Vždycky přemýšlím, co dělají lidé, co nekreslí komiks? :)

Komiks krok za krokem.

Pokud je dokresleno, obublinováno a uloženo, nezbývá nic jiného než upload a doufat, že alespoň někdo si výsledek vaší několika hodinové práce přečte a třeba i zanechá feedback. Autor by měl ale tvořit hlavě pro sebe a užít si to. Je to dřina, ale pocit z každé hotové strany je k nezaplacení.

Tak směle do toho! ;)