Historie světa pardanů

Publikováno: 1. března 2015

V březnu tohoto roku to bude 5 let, co slepuji dohromady současnou verzi světa pardanů. Tajemství šamanů ani další příběhy však nevznikly jen tak z ničeho. Než vůbec první řádky prologu spatřily světlo světa, existovala směs myšlenek, kreseb a komikových stran, která vytvořila živnou půdu pro růst současného, přes hlavu přerůstajícího, kolosu. Pojďme se vypravit na malou cestu do hlubin pravěkých a zjistit z čeho vznikla Biotopie.

Počátky světa Rhey a starý komiks (cca 2008 - 2010)

V Často kladených dotazech vysvětluji, proč jsem si vybrala za společníky zrovna pardany (ve zkratce: silná celoživotní kočkofilie s příměsí dinosaurů). Přeskočím tedy dobu, kdy pardani žili na Zemi a vznikali mutací z nás, lidí, a vedle nich se po naší planetě potulovali - díky několika "sci-fi" technologiím - pokémoni, různí mutanti a dinosauři. Příběh (čti: různé útržkovité scény) zasazený do onoho světa jsem žila jen ve své hlavě a tvořila jej tak, že jsem jednoduše sbírala všechno, co se mi líbilo a skládala jednotlivé prvky k sobě jako puzzle. Takový svět a příběh se ale nedal ventilovat veřejně. A proto bylo v roce 2008 rozhodnuto: přesuneme se na jinou planetu a začneme úplně nanovo. Dobře, ne tak úplně, vzala jsem si s sebou už opravdu kočkovité pardany, šamany a spirity: Treiki (tehdy Tracey), Lynkya (úplně nejpůvodněji byl tygr), Wolferiona (Wolfa) a Mokeeho.

První, co jsem si představila, když jsem v mysli vytvořila planetu pozemského typu a její dva hlavní kontinenty, byl les. Rovinatá krajina pokrytá listnatým lesem, kam až oko dohlédlo. Tuto rovinu přetínala nadzemní železnice zavěšená s půlkruhovitých pylonech a vlak plující na magnetickém polštáři mířil velkou rychlostí k severu.

Vzezření pardanů se teprve utřepávalo, když jsem na Vánoce 2008 dostala první tablet a jednou z prvních nakreslených byla Treiki s Lynkyem. Ve stejné době jsem také dostala svoji drahou "empétrojku" (na rozdíl od Bamboo tabletu stále dobře slouží) a stáhla do ní pár doma nalezených CD. A tak při inspirativním poslechu Enyi (Paint The Sky With Stars) a Nightwish (Wishmaster) vznikají první útržky nového příběhu, včetně malého Wolferionka.

První náznaky koncepce moderního světa s domorodými prvky, leden 2009.

Hlavní čtyřka, prosinec 2008 a jedna dubnová noc 2009.

V červenci 2009 začínám kreslit svůj první komiks s pardany, který běžel do začátku roku 2010. Vzniklo něco přes dvacet stran a příběh se točil kolem výzkumného ústavu Origin (předobraz dnešnímu Orituku) a záhadného amuletu plného aury, dovezeného z říše lesních pardanů. Odehrával se v jednom městě pod horami a doteď nevím, jak vlastně měl příběh skončit. V té době mě naštval Cameron, že nechal Na'vi létat na tvorech, co nápadně připomínají ptakoještěry. Takže celá koncepte Lesanů na caudipteryxech útočících na město šla k šípku. Technologicky na tom byli Seveřani stejně jako my, takže s vymýšlením nějakých hlubších souvislostí jsem si nemusela lámat hlavu. Šamanství taktéž nebylo nijak extra složité a kresbu jsem ještě neměla dostatečně v ruce. Stále nechápu, jak jsem byla schopná nakreslit stránku komiksu za jedno odpoledne. Základní čtveřici postav doplnila Kira (tehdy Akira), Rajkan (Ray) a Mauris.

Nakonec jsem ráda, ač tehdy jsem byla poněkud jiného názoru, že tato komiksová verze příběhu doslova shořela a z jejího popela vyvstala verze nová.

Výzkumný ústav Origin, prosinec 2009.

Bezejmenné město - dějiště příběhu, říjen 2009.

Několik stran starého komiksu, 2009/2010.

Dnešní verze (2010 až současnost)

V prvních představách nové Biotopie vyplula z mlhy Naturaira a zákruty Dunary. Začaly totiž školní exkurze na různá inspirativní místa u nás i na Slovensku, což se silně projevilo na utváření krajiny v okolí Naturairy. Na scénu se opět vrátili šiškovité věže, které v původním komiksu nebyly (protože jsem si nedokázala představit, jak je budu na počítači kreslit se všemi odlesky). Když jsem měla v roce 2006 možnost navštívit Londýn (a od té doby jsem dál nebyla), přesvědčila jsem se, že londýnská "Okurka", dříve viděná jen na obrázku v Nacional Geographic, opravdu existuje. Šiškoidní tvar mě totálně odrovnal a já se z britské metropole vracela s pocitem, že v být v Natural History Museum jen 2 hodiny byla prachsprostá drzost od vedení a že Okurku musím do stále se formující Biotopie nacpat stůj co stůj.

Treiki a Naturaira, duben 2010.

Další postavy, květen - červen 2010.

Postupně se začaly nabalovat další věci, vznikly nové postavy: Cheveyan, Tajbu, Cheeto a další a pardani konečně získali svoji finální podobu. Na konci července 2010 vyšel prolog Tajemství šamanů a během následujícího roku další 4 kapitoly. I když jsem dlouho tvrdila, že do komikových vod znova nevstoupím, nedalo mi to. V červnu 2011 jsem nakreslila dvoustránkový pokus s malým Tajbem a jeho chytací vášní, abych zjistila, zda-li to vůbec ještě umím. Zjištění, že pozadí bez lineartu opravdu nedávám, mě zavedlo na dráhu ručního skicování jednotlivých stran tužkou. A tak vznikl Svitek a čaj, relativně krátký vedlejší příběh, jehož tvorba však nakonec zabrala více jak 950 dnů včetně několika víceměsíčních přestávek.

Malý lovec Tajbu, červen 2011.

Tvorba Svitku a čaje.

Psaní Tajemství šamanů mě časem přestalo bavit a to nejen z důvodu, že moje slohové střevo není úplně připravené na psaní sáhodlouhých románů. Svět se vyvinul a některé věci bylo třeba přepsat a předělat. Původních asi 19 stran lehce pohádkově laděného textu (přečtěte si na ukázku prolog) posloužilo jako základ pro komiks, který tvořím od února 2013. Zbytek už znáte a sledujete s každou novou stranou.

Plány budoucí? Jako obvykle jsou velké a na jednu hlavu až příliš odvážné: hlavně bych ráda co nejdříve dokončila první díl Tajemství, který by měl obsahovat prolog a první tři kapitoly (celkem cca 80 - 90 stran) a pak jej ideálně nechat vytisknout. Podobně snad už i Svitek dotlačím do tiskárny ve stavu, kdy se nebudu bát, že výsledek nebude moc tmavý/zelený či jinak zabarvený. Alespoň na tomto bodu se již pracuje, zkušební tisky některých stránek mám doma a jsou přesně podle předpokladu. Tmavé, fest tmavé. Po hodinách zesvětlování a upravovaní a následné mailové konverzace se skvělou Lysandrou, která se zhostila funkce technické podpory, byla do tiskárny odeslána finální tisková data pro první podpulťáky. Jak dopadnou, nikdo neví.

Zkušební tisky, (ne)překvapivě tmavé.

Na závěr bych se ráda více věnovala vedlejšími příběhu o Zkáze, ze kterého visí několik ilustrací v galerii. Bude vyprávěn z pohledu Hemzzy, pizza poslíčka, jenž žije v Ydriji, velkém městě na pobřeží. Ztvárněním by se mělo jednat o psaný příběh doplněný mnoha náčrtky, ilustracemi a několika komikovými stranami. Koncept příběhu je hotový (až na pár sporných místeček) a napsáno jest cca 20 - 25% (pokud se jej nerozhodnu zase celý překopat). Uvidíme, jak to půjde :)